WordPress pohání 42,2 % všech webů na internetu. Víc než 800 milionů stránek. To není dominance — to je monopol. Jenže tady je paradox: mezi firmami, které si v roce 2026 pořizují nový web, WordPress rapidně ztrácí pozici. Vývojáři ho odmítají, performance auditoři ho nenávidí a právníci koukají na GDPR reporty s hrůzou.
Co se děje? Proč jedna z nejúspěšnějších technologií všech dob ztrácí důvěru právě u těch, kteří rozumějí tomu, co dělají?
Plugin hell: Kdy se výhoda stane pastí
Základní myšlenka WordPressu byla geniální: modulární systém, kde každý přidá co potřebuje. Přes 55 000 pluginů s více než miliardou stažení — to je zásobník téměř pro jakoukoliv funkcionalitu.
Jenže tady nastává problém, který se projeví ne při spuštění webu, ale 18 měsíců po spuštění. Průměrná WordPress instalace používá 20+ aktivních pluginů. Každý plugin je kód třetí strany. Každý plugin má svůj update cyklus, svá bezpečnostní rizika, svou kompatibilitu s ostatními pluginy. A tady to začíná být zábavné (nebo spíš noční můra):
- 52 % WordPress zranitelností pochází z pluginů, nikoli z jádra — podle dat Sucuri Website Threat Research Report
- 44 % hacknutých WordPress webů bylo spuštěno na zastaralé verzi CMS nebo pluginů
- Plugin který dnes funguje perfektně může za rok přestat být udržován — a vy o tom nebudete vědět, dokud vám nerozbije web
Říká se tomu plugin graveyard. Je to reálný jev, ne agenturní strašák.
Performance: Elementor vs. Lighthouse
Otevřete si Google PageSpeed Insights a zadejte průměrný firemní web na Elementoru nebo Divi. Výsledek? Typicky Core Web Vitals v červeném pásmu, LCP přes 3 sekundy, JavaScript bundle přes 1 MB.
Tohle není technické šťourání. Google Core Web Vitals používá jako rankingový faktor od roku 2021. Pomalý web = horší pozice ve vyhledávání = méně zákazníků. A page buildery jako Elementor generují notoricky nafouklý HTML/CSS kód, protože musí pokrýt všechny možné konfigurace pro každého uživatele.
Srovnejte to s webem postaveným na Next.js s App Routerem: staticky generované stránky, minimální JavaScript na klientovi, automatická optimalizace obrázků. Rozdíl v Lighthouse skóre bývá 40–60 bodů. Není to teorie — je to architektura.
GDPR a datová lokalizace: Tichá časovaná bomba
WordPress.com (hostovaná verze) i velká část pluginů posílají data na servery mimo EU. To byl v roce 2018 akademický problém. V roce 2026 je to reálné regulatorní riziko.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) zpřísnil výklad předávání dat do třetích zemí. Pokud váš analytický plugin nebo e-mailový nástroj posílá data na americké servery, dostáváte se do šedé zóny. Výsledkem bývají drahé právní audity a architektonické přepisy.
Moderní přístup — host vše v EU, používejte privacy-first nástroje, minimalizujte third-party dependencies — je na WordPressu technicky možný, ale vyžaduje disciplínu a neustálý dohled. Na čistém Next.js stacku je to výchozí stav.
Vendor lock-in: Čí je vlastně váš web?
Tady je otázka, kterou si většina zadavatelů neklade při výběru agentury: Kdo vlastní zdrojový kód?
WordPress stránka na page builderu je přenosná jen na papíře. Prakticky: přenést Elementor projekt k jinému dodavateli bez ztráty designu nebo funkcionality je bolestivé a drahé. Mnoho agentur na tom vědomě staví svůj business model — závislost zákazníka je jejich výhoda.
Kontrast je přímo propastný se stránkami postavenými na standardním frameworku, kde je kód čitelný, verzovaný v Gitu a předatelný libovolnému vývojáři světa.
Co místo toho? Moderní stack v praxi
Není to secret — stack, který v 2026 dává smysl pro firemní weby, je dobře popsaný:
- Next.js 15 + App Router — hybridní rendering (SSR + SSG + ISR), React Server Components, minimální client-side JavaScript. Viz Next.js 15 release notes
- TypeScript — typová bezpečnost, lepší tooling, AI asistenti generují přesnější kód. Podle Stack Overflow Developer Survey 2024 používá TypeScript přes 38 % vývojářů a trend roste
- Headless CMS (Payload CMS, Sanity, Contentful) — obsah oddělený od presentační vrstvy. Vývojáři mají svobodu, redaktoři pohodlí
- EU hosting — data v evropské jurisdikci jako výchozí stav, ne jako premium option
Tenhle stack není pro každého. Pro blog nebo portfolio stránku je WordPress stále racionální volba — rychlost nasazení vítězí nad vším ostatním. Ale pro firemní web, který má generovat leads, vydržet 5 let a nedat vám pravidelné noční můry? Argumenty pro WordPress se tenčí.
Dreamind a ClickSite: Jak to dělají v praxi
Liberecké studio Dreamind staví weby výhradně na tomto stacku — Next.js, TypeScript, PostgreSQL, Payload CMS, Docker, Kubernetes. Žádné WordPress šablony, žádné page buildery.
Jejich sub-brand ClickSite pak tuhle filozofii zpřístupňuje menším firmám: web od 14 990 Kč, návrh do 24 hodin, spuštění v řádu dní. A klíčový detail: zdrojový kód patří zákazníkovi. Žádný vendor lock-in, žádné pluginy, které za rok přestanou fungovat.
Není to reklama — je to konkrétní příklad přístupu, který jde proti proudu. Většina"rychlých a levných" webů v ČR stále jede na WordPressu nebo Wixu. ClickSite vsází na to, že zákazníci, kteří rozumějí co dostávají, jsou ochotni zaplatit víc za méně technického dluhu.
TL;DR: Kdy WordPress ano, kdy ne
- WordPress dává smysl pro: blogy, jednoduché informační weby, projekty s nízkým budgetem kde rychlost nasazení je priorita
- WordPress nedává smysl pro: firemní weby s výkonnostními požadavky, projekty s GDPR nároky na datovou lokalizaci, weby kde plánujete více než 3 roky existence bez přepsání
- Klíčová otázka při výběru: Kdo vlastní kód? Kde leží data? Co se stane, když plugin přestane být udržován?
Zdroje: W3Techs — WordPress tržní podíl (duben 2026) · Kinsta — WordPress statistiky · Sucuri Website Threat Research Report · Google — Core Web Vitals jako rankingový faktor · Next.js 15 release notes · Stack Overflow Developer Survey 2024 · EDPB — doporučení k předávání dat · Dreamind.cz · ClickSite.cz